otevírá téma Jan Sobotka a doplňuje: „Rád bych při té příležitosti vzpomněl na PaedDr. Pavla Klapuše, duchovního otce všech souvisejících myšlenek projektu a úprav tratí i koordinace pohybu běžeckého lyžování v horách a jejich podhůří. Byly zásadní. Ukázalo se časem, že lidé velmi rádi sportují v upravovaných stopách. Směřovat je po trasách, ty pevně držet, v rámci klimatických podmínek upravovat, značit je a informovat o nich na mapách, to má obrovský smysl. Mým povzdechem však je, zda-li se Svazku Krkonoše podaří „KLBR“ udržet. Původní nadšení ze spolupráce začíná maličko ochabovat. Morální odpovědnost je jedna věc, ale chuť do úpravy a s tím související vynaložené finanční prostředky je věc druhá. Touha, aby bylo pro veřejnost něco navíc je chvályhodná, ale když už se jedná o systematické propojení tratí po celém pohoří, to už trochu drhne. Jednak nebyl poslední zimy dostatek sněhu. Ale čeho se nedostává ještě víc jsou finanční prostředky na úpravy. Svazek Krkonoše ročně získá cca 900 tisíc Kč, které upravovatelům spravedlivě přerozdělí. Ale celkové náklady jsou daleko vyšší.

Maličko svitla naděje po konzultaci s vedením nové Národní agentury pro sport, které se projekt KLBR líbí. Máme příslib konzultace tématu jako dobré podpory rekreačního sportu národa. Agentura by tudíž mohla vzít na sebe část nákladů a ty refundovat.

Pokud to nevyjde, nechci předjímat jiné horší scénáře. V Krkonoších jsou však již města, které převzala roli upravovatelů a nespoléhají na skiareály.

KLBR je skvělá myšlenka, Svazek Krkonoše, resp. jednotliví upravovatelé dělají co mohou, anebo co chtějí dělat. Každopádně by byla škoda, kdyby projekt padnul.

Protože celý projekt KLBR stojí na dobrovolné dohodě všech zúčastněných, o to víc mě mrzí, že letos poprvé za celou dobu dvaceti let se stalo, že jsme se nedohodli s vlastníkem jedné nemovitosti a museli vynechat dost důležitou část úpravy běžeckých stop projektu KLBR na pozemní komunikaci Rovinka – Janova Hora. Chtěli jsme se vyhnout sporům o to, co jsme zničili rolbováním a jaké zavinili statické či mechanické poškození nemovitosti, byť k žádnému nedošlo. Jedná se o veřejnou cestu, na které v létě jezdí auta a v zimě jezdila rolba. Fyzická osoba, vlastníci chalupu, nechtěla, aby úprava běžeckých stop na veřejné cestě probíhala. Museli jsme úsek vypustit ze systému úpravy,“ vysvětlil Jan Sobotka.

Projekt KLBR zatím dál pokračuje

Běžecké tratě každoročně využijí miliony vyznavačů zimního sportu. Za téměř dvacet let si zvykli na upravené terény jak v horských, tak podhorských partiích. Nákup strojů na úpravu stop, jejich provoz a údržba však stojí nemalé finance. Napomáhají dva kraje, na jejichž území se nejvyšší horstvo Čech rozkládá, přesto pokryjí pouze část vynaložených nákladů. Proto se Krkonošští poohlížejí po možnostech, jak udržet, a hlavně získat další finanční prostředky a tím podržet vysoce nastavenou laťku veřejně prospěšného projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj.

Destinační společnost pro turistickou oblast Krkonoše – svazek měst a obcí je od roku 2000 garantem projektu „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“. V souhrnu je jedná o 70-ti kilometrovou páteřní „Krkonošskou magistrálu“ s dalšími více než 600 kilometry místních tras a okruhů, koordinaci jejich pravidelné úpravy v terénu, vyznačení a vybavení mobiliářem, i propagaci. Cílem bylo a je sladit rostoucí zájem veřejnosti v Krkonoších o lyžařskou turistiku a běžecké lyžování s ochranou přírody.

Jan Sobotka - starosta