Na druhou stranu můžeme v posledních le¬tech především v letních měsících pozorovat výrazné úbytky povrchové vody v samotných to¬cích i při vysychání mokřadů a pramenišť. Nedo¬statečné zadržování vody v krajině často způso¬buje nevhodná regulace vodních toků, nebo je následkem systematického odvodňování rašelin a podmáčených smrčin v 19. století i 20. století.

Není možné pokračovat v zavedeném způsobu vypořádávání se s po¬vodňovým rizikem, kdy se povodňové riziko řeší pouze lokálně, což následně jen urychlí postup povodňové vlny dál po proudu a dopady se pou¬ze přesunou na níže ležící obce. Cílem úprav by naopak mělo být zpomalení povodňové vlny a cílené rozlití co největšího povodňového obje¬mu do volné krajiny, kde se voda bude pomalu vsakovat do podzemí.

Tolik citace podkladu Správy KRNAP. Komentář se týká tříletého projektu „Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma“, který zahrnuje území KRNAP i jeho OP (pro větší přehlednost je rozděleno do třech územ¬ních celků – povodí Jizery, Labe a Úpy).

Projekt byl zahájen v září 2020 a měl by být dokončen v roce 2023. V současnosti probíhá sběr dat v terénu a další přípravné práce. Analýza zahrnuje 64 toků v cel¬kové délce 442 km, v 60 povo¬dích 4. řádu na území o rozloze 82 040 ha, v 74 katastrálních územích a na území 29 obcí s 80 137 obyvateli. Od počátku je projekt koordi¬nován s požadavky obcí, při¬čemž ve výboru jsou zastoupeny Svazek obcí Krkonoše a Svazek Horní Labe.

K tomu jeden z aktérů Jan Sobotka komentuje: „Rád bych předznamenal, že vznik obřího projektu měl svůj vývoj, iniciátorem je Ing. Jiří Vancl, Svazek Krkonoše a uchopila ho Správa KRNAP.“

Jakou roli plníte? „Jsem vystudovaný vodař, téma mě profesně zajímá. Zabýval jsem se erozí půdy již ve své diplomové práci. Když spadne na zem kapka z nebe, přibírá další kapičky až je z ní potůček. A po povrchu s určitým druhem zeminy je nejdříve právě potůčkem, následně potokem. Jak víme, následná povodeň škodí. Proto se voda nesmí v povodeň rozjet.“

Na první pohled složité téma. „Nikdo z mých někdejších spolustudentů ho zpracovávat nechtěl, mě naopak bavilo. Jednoduše řečeno, čím víc je svah z kopce, tím rychleji z něj voda teče. Bližší data se dají zjistit empirickými výpočty. Eroze půdy mě velice zajímá, a proto jsem rád, že mohu svými zkušenostmi být snad přínosem.“

V čem konkrétně spočívá? „S kolegy - starostou Martinem Bělovským a Jiřím Vanclem se mj. účastníme jednání. V současné době je zpracovávána analýza. Obsahuje řadu dat, např. kolik zteče vody, na jakých površích, mapovaní a zaměření toků, propustků apod. Ale např. i kolik vody z národního parku přiteče do konkrétních míst, obcí, a co se může přihodit. Čím přesněji se data stanoví, tím budeme lépe schopni vyhodnotit následky. Pro starosty je prioritní znát monitorování množství vody na měřících stanicích, množství vody z tajícího sněhu i klimatické podmínky, za kterých taje. To souvisí se stavem toků v souvislosti se Zásadami péče KRNAP (nánosy, staré dřevo), stavem a podobou stavby koryt, jimiž voda protéká, místy pro poldry, kde se dá voda vylít apod. a co se může stát a tomu všemu předejít. Toto a mnoho dalšího starosty měst a obcí zajímá, mělo by být obsaženo v návrhové části, a navrhovaná opatření by měly obce také přijmout a mít sílu je realizovat,“ uzavírá Jan Sobotka.

Dáša Palátková