Příběh ZVONU - 1. díl

Chtěl bych vyjádřit pracovníkům vrchlabské radnice i kolegům zastupitelům poděkování za dosavadní dobře odvedenou práci. Zastupitelé se zasadili za řadu veřejně prospěšných projektů, a svým rozhodováním i hlasováním dávají všanc svoji vlastní čest a kredit. Chtěl bych jim touto cestou dát zpětnou vazbu, pochválit a ubezpečit je, že mají právo mít radost ze své práce. Každý z nás přeci potřebuje občas slyšet pochvalu. V současné době málokdo chválí. A tak to činím já a stojím si za tím.

To, že se zastupitelé zajímají, přemýšlí, promýšlí, uvažují, chtějí se ubezpečit, že jejich rozhodnutí mělo nějaký smysl a pomohlo systematicky rozvíjet vlastní město, je přeci strašně důležité a za veřejnou pochvalu stojí. A já jsem rád, že s takovým týmem lidí mohu spolupracovat. Však se podívejme, jaké máme pěkné město, ve kterém se nám dobře žije.

Postupujeme systematicky, koncepčně a chceme v tom pokračovat

Chci vás seznámit a upozornit na projekty, které jsme rozhodovali a pracovali na nich. Rád bych akcentoval systematický, koncepční a plánovaný přístup k řešení všech dalších souvisejících záležitostí. Veškeré naše snažení má systém. A při rozhodování je pro nás důležitý právě koncepční a promyšlený způsob. Vše začíná a končí infrastrukturou.

Čisté Horní Labe

Začali jsme projektem za 600 milionů korun, tedy Čistým horním Labem, základem infrastruktury města, rekonstrukcí kanalizace a přípojek. Bylo uděláno 4 000 kusů kanalizačních přípojek a 35 kilometrů kanalizačních sběračů. Město bylo rozkopáno na cimpcampr, dobu jsme přečkali a investice byla pro další rozvoj města klíčová. Nejenom že se podařilo očistit řeku Labe, ale vyřešit naráz zásadní infrastrukturu a tím se otevřely dveře k dalším jednotlivým rozvojovým lokalitám, mezi které následně patří:

Průmyslová zóna

Průmyslová zóna, koncentrovaná na rozvoj závodu Škoda Auto Vrchlabí. Bez takového projektu, za téměř 1 miliardu Kč ze státní dotací ve výši 75 % by závod ve Vrchlabí s jistou pravděpodobností už nebyl. Z hlediska zaměstnanosti, kupní síly a spokojenosti obyvatel je zcela klíčový. Změna komodity z kompletace celých vozidel na sofistikovanou převodovku usnadnila náročnou logistiku převozu celých aut a ulehčila městu i regionu Vrchlabí. Průmyslová zóna zahrnovala rozšíření výrobního areálu s halou závodu Škoda Auto směrem do někdejšího fotbalového stadionu, opravy komunikací např. ze Studence před Dolní Brannou až k jižní bráně závodu, nový most přes Labe a okružní křižovatku u Lidlu, nový fotbalový stadion aj.

Rekonstrukce úpravny vody

Rekonstrukce úpravny vody, bez vody by bylo moc špatně. Naštěstí je Vrchlabí s vodou soběstačné, vodárna patří městu, které o vodě rozhoduje. A protože jsme soběstační, musíme jít technologicky s dobou. Úpravna vody v Herlíkovicích byla rekonstruována s dotací 85%, což bylo pro město velmi výhodné. Úpravna vody dalších 20-30 let bude schopná vyrábět kvalitní pitnou vodu, její výrobní kapacita vysoce převyšuje současné potřeby.

Náměstí Míru

Náměstí Míru bylo rekonstruováno jako přímá součást Krkonošské ulice. Stav jeho náměstí byl neutěšený a nedobrý. Silnici jsme uvedli do původní trasy, morový sloup po zhruba 100 letech do původní polohy umístění. Nově zasazené stromy mají potenciál růstu, každoročně se zazelenají. Pod architektonickým vedením celkové vizualizace veřejného prostoru, byla opravena budova školy, nasvícen kostel, opravena fasáda č. p. 210, a chystáme se i na poslední ošklivou fasádu a tím bude náměstíčko, které se mezitím stalo sympatickým shromaždištěm, dokončeno. Koncepčně se plány rodily devět let, dlouze jsme přemýšleli, jak ho zrekonstruovat, postupně probíhala řada diskusí, jak by mělo vypadat či nevypadat. Nyní vše dává smysl. Je sympatické, že dříve hlavnímu vrchlabskému Kostelnímu náměstí, části městské památkové zóny a kulturního dědictví města, byla vrácena původní podoba.

Krkonošská ulice

Tepnu Krkonošskou ulici jsme chtěli rekonstruovat současně s Čistým horním Labem. Z důvodu nemožnosti zkombinovat veškerou logistiku jsme museli nakonec rekonstrukci částí Krkonošské odložit. Nedala se její oprava spojit v jednu akci s ČHL. Měl jsem před ní veliký respekt. Bylo velice složité a komplikované přes veškeré sítě, rozbité podloží silnice, četně chodníků, zajistit průchod pro lidi, fungování obchodů, zásobování apod. Kolegové zastupitelé však viděli, jak důležité je se do ní pustit, aby hlavní tepna našeho města nebyla rozpadající se, nevzhlednou a nedělala ostudu. Krkonošská ulice má tu specifiku, že zde není a nebylo možné nic moc nového vymyslet. Jeden si řekne, tolik peněz oprava stála a skoro to na ní neví vidět. Najali jsme architekta se zkušenostmi z městských památkových zón a ve třech etapách ji opravili. Zbývá nám čtvrtý úsek křížení až k Pražské ulici. Tu považujeme za bulvár města a chceme ji tak zachovat. Vždyť dříve, než byl obchvat, všichni přijíždějící vjížděli do Vrchlabí právě Pražskou ulicí.

Náplavka

Náplavka Marie Kubátové je mou srdeční záležitostí. Již před hodně dlouhou dobou zaznělo, že se naše město jmenuje Vrchlabí, a tudíž by mělo řeku Labe akcentovat a zpřístupnit lidem. Řeka protéká městem, aniž by si ji někdo všimnul. Až k jejímu nábřeží jsou vystavěné domy. Řekli jsme si, že chceme řeku volnou, aby byla vidět. Aby se k ní lidé dostali blíž. A kde jinde než v místech nám dobře známých. A tak jsme se z někdejšího zapomenutého koutu s udupanou hlínou, ještě dříve se sklady zeleniny, tedy od nehezkého zákoutí odvrácené strany města, společně s architekty dopracovali k příjemnému prostředí s kapacitou pro parkování, cyklostezkou, nábřežím s lavičkami a koutem pro odpočinek, i náplavkou. Dnes je tu kultivovaný prostor setkávání, zázemí pro sdílená kola, nedaleko kino. S budoucím Kulturním trianglem vytvoří nádherné místo, kde můžete zaparkovat, projít se, jít do kina, nebo projekt cyklostezku. Vše dává smysl. Zajímavostí je, že nic není jen tak jednoduché. Pro realizaci záměru jsme museli nejdříve od státu koupit rozpadlou nábřežní zeď a zadní trakt centra jsme povýšili na součást veledůležité levobřežní komunikace.

Levobřežní komunikace je významnou nitkou utkanou městem

Levobřežní

Levobřežní komunikace je významnou nitkou utkanou městem Na ulici vedoucí od jezu k poliklinice možná mnozí vzpomenou na štěrkový povrch. Byl rozmlácený na padrť. Dokud však nebyla vložena kanalizace a další inženýrské sítě, nemělo smysl dělat asfalt. Význam levobřežní komunikace jsme přeformulovali, překlasifikovali a přiřadili jednotlivé záměry, které se váží na most, kino Kartonku, budoucí divadlo přebudované z někdejšího kina a k tomu další aktivity. Není průtahem pro ty, co letí do Špindlu, ale městskou komunikací, obsluhující řadu dalších služeb a míst. Je a bude druhou nejdůležitější cestou, kromě silnice přes náměstí. Je průtahovou, proto jsme ji už před mnoha lety dali do pořádku, aby byla vhodná pro tranzitní dopravu (nemyslím kamiony). Nyní od polikliniky k jezu navazuje na Nábřeží Marie Kubátová. Systematicky a plánovaně máme promyšleno, jak a k jakému účelu bude ve stejném profilu s úpravami zatáček vedena z města k parčíku u Karmáška. Kdyby nebyla levobřežní komunikace z části dokončena, nikdy bychom nemohli uzavřít centrum města k opravě Krkonošské ulice. To je věc koncepčního přístupu. Všechno souvisí se vším. Když zavřeš jednu část, musí být další část průjezdná. Když budeme chtít opravit most u Karmáška, musíme dodělat levobřežní komunikaci okolo KD Střelnice. Jedna věc musí být dokončena, aby se mohla druhá uzavřít a opravovat.
Pokračování příště.

Jan Sobotka

Pro vás